Laura Limbourg: malba jako zrcadlo ženské síly
Společně s Art Part Club jsme v září navštívili bývalý klášter Gabriel Loci na Pražském Smíchově, kde má ateliér mladá umělkyně Laura Limbourg. Byla to krásná výprava nejen za světem současného umění, ale také za kouskem historie místa, které má "ducha" nejen v názvu.
Klášter, který se stal chrámem umění
Bývalý klášter sv. Gabriela, dnes známý pod názvem Gabriel Loci, je jedinečným prostorem, který propojuje historii, architekturu a současnou kulturu. Založen byl v letech 1888–1891 beuronskými benediktiny z Emauz podle návrhu belgických architektů Béthuna a de Hemptinne. Stavba kombinuje novorománský a novogotický styl a představuje pozoruhodnou ukázku beuronského umění – směru, který spojoval víru, estetiku a duchovní symboliku.Původně ženský klášter sloužil benediktýnským sestrám z Nonnbergu, které do Prahy přijely v roce 1888 na pozvání kardinála Schwarzenberga. Jejich cílem bylo založit ženský řád vycházející z principů beuronské školy. Interiéry kláštera proto zdobí beuronské malby plné geometrie, harmonie a hluboké spirituality, vytvořené Peterem Deziderem z Lenz, na jejichž realizaci se podílely i samotné sestry. Stavba se díky tomu řadí k nejcennějším ukázkám beuronského umění ve střední Evropě.
„Gabriel Loci má duši – cítíte ji v každém detailu, v každé vrstvě barev, v každém tichém koutu.“
V roce 1919 byl však klášter z rozhodnutí řádové abatyše prodán Ministerstvu pošt a telegrafů, přičemž většina maleb byla přemalována. Důvodem byl tehdejší protiněmecký sentiment po první světové válce – většina sester totiž pocházela z německého prostředí. Řád si však vymínil zachování kostela Zvěstování Panny Marie, který i nadále sloužil veřejným bohoslužbám.
Do roku 2012 zde sídlilo Poštovní muzeum, ale kvůli vysokým nákladům na údržbu byl areál v roce 2020 prodán společnosti CIMEX Investice.Dnes klášter znovu ožívá díky umělcům, kteří zde našli zázemí pro své výtvarné ateliéry. Prostor několikrát hostil Designblok, během léta se zde konají filmová promítání, divadelní představení i natáčení filmů. Gabriel Loci je pro filmaře nesmírně inspirativní – monumentální schodiště evokuje atmosféru Bradavické univerzity, sál s obrovskou freskou připomíná pohádkový svět Krásky a zvířete a v původní modlitebně se ukrývají zazděné dveře, o jejichž tajemství se vedou legendy.V současnosti se v prostorách pohybují i restaurátoři, kteří prostřednictvím sond odkrývají původní výmalbu a zkoumají, kde se dochovaly beuronské fresky. V budoucnu by část z nich mohla být znovu zpřístupněna veřejnosti – společnost CIMEX plánuje zachovat část komplexu otevřenou i po rekonstrukci, která má přinést hotelový provoz.
Laura a její tygři
Jednou z výtvarnic, které si v bývalém klášteře pronajímají ateliér, je Laura Limbourg – mladá, talentovaná malířka s belgickými kořeny, narozená v roce 1996 v Antverpách. Krátce po narození se s rodinou přestěhovala do Prahy, kde také vyrůstala a formovala svou uměleckou osobnost.Už od dětství tíhla k výtvarnému umění, a tak po základní škole nastoupila na soukromou uměleckou školu, kterou úspěšně dokončila. Následně byla přijata na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studovala nejprve v ateliéru Martina Mainera a později pod vedením Josefa Bolfa. Po absolvování Akademie si splnila sen – byla přijata na prestižní The Ruskin School of Art v Oxfordu. Během studia absolvovala také několik mezinárodních stáží, mimo jiné na Middlesex University ve Velké Británii a Taipei National University of the Arts na Tchaj-wanu.
Zásadním momentem v Lauřině uměleckém vývoji se stal pobyt v Kambodži, kde se setkala s oběťmi sexuálního turismu a moderního otroctví. Tato zkušenost hluboce ovlivnila nejen její tvorbu, ale i osobní pohled na svět. Po návratu domů cítila potřebu téma zpracovat výtvarně – a zároveň hledala způsoby, jak dívkám skutečně pomoci.Navázala spolupráci s organizací AFESIP, která poskytuje podporu ženám a dívkám zachráněným z prostituce. Laura se do Kambodži několikrát vrátila a vedla zde arteterapeutické workshopy – společně s dívkami malovala obrazy, které byly následně prodány a výtěžek putoval zpět organizaci. Arteterapie se ukázala jako mimořádně účinná, a Laura dnes usiluje o to, aby mohla být dívkám poskytována pravidelně, ideálně prostřednictvím místního odborníka.V sérii obrazů inspirovaných touto zkušeností se objevují vázy – symbol ženské křehkosti, tygři představující sílu a ochranu, a také samotné dívky, které v sobě nacházejí odvahu čelit svému osudu.
Malířka snů a vrstev
Lauřina plátna bývají velkoformátová – často dosahují až tří metrů. Maluje technikou mokrého akrylu, kdy barvy výrazně ředí a nanáší je ve vrstvách. Tato metoda neumožňuje opravovat či přemalovávat – pokud s výsledkem není spokojená, musí začít znovu. Většina jejích děl vzniká v jednom barevném odstínu, který se vrství podobně jako při akvarelu. Díky tomu působí její obrazy snově, étericky a sametově.
Vedle malby se Laura věnuje také sochařství, v němž zkoumá prostor, tvar a materiál s podobnou citlivostí jako v malbě.
Nová kapitola
V současnosti se Laura odklání od tématu zneužívání dívek a více se věnuje emocím současného člověka – úzkosti, frustraci či nespavosti. Na jejích plátnech se objevují můry jako symbol neklidných nocí nebo sněženky, které přecházejí ve hvězdy noční oblohy.
Její nová tvorba je často autoportrétní, zkoumá autenticitu, kterou v sobě každý skrývá pod vrstvami společenských masek.
Laura Limbourg je umělkyně s velkým talentem i srdcem. Její díla jsou zastoupena v řadě renomovaných galerií po celém světě, například v DSC Gallery v Praze, Shin Gallery v New Yorku nebo Yiri Arts na Tchaj-wanu.
Brzy se na Tchaj-wan znovu vrací – tentokrát kvůli projektu betonových váz, v němž propojuje malbu, sochařství i konceptuální přístup.Laura Limbourg zkrátka není „jen“ malířka. Je umělkyní v pravém slova smyslu – s vizí, odvahou a hlubokým citem pro svět kolem sebe.
„Největší síla umění spočívá v jeho schopnosti měnit pohled na svět.“
Zdroj: www.gabrielloci.com
Pokud by Vás zajímala blíže tvorba Laury Limbourg, podívejte se na instagramový profil Laura.limbourg